Mimo soutez

Kayro

Znalec
Je to uplne mimo soutez,jen sem si to tak nejak "vypujcil" :)

Královi a královně se narodila holčička Myciena. Král si potom ještě dlouho královnu dobíral, protože věděl, že Myciena není jeho. Myciena nebyla zpočátku moc hezká, vypadala tak trochu jako takový malý krokodýl, ale časem zkrásněla, takže jednoho dne vešla její matka královna do pokoje a zeptala se svého kouzelného zrcadla: "Zrcadlo, kdo je v našem království nejkrásnější?" A zrcadlo ji odpovědělo: "Tvoje dcera Myciena, Ty držtičko."

Královna se rozlítila, zavolala sluhu a řekla mu: "Sluho, odvedeš Mycienu do hlubokého lesa a tam ji usekneš hlavu. Za odměnu dostaneš... diplom." Sluha skutečně odvedl Mycienu do hlubokého lesa, ale tam ji tu hlavičku neusekl, nějak se mu ji zželelo, byl to dobrák, nebo se netrefil spíš, zkratka
Myciena zůstala naživu, bloudila lesem, až zabloudila k takové malinké chaloupce.

Vešla dovnitř, vyvětrala tam, trpaslíci byli malí, ale sedm jich bylo, já tuto pasáž nebudu rozvádět, já tu pasáž raději nějak obratně přejdu, zkratka Myciena tam vyvětrala, takže trpaslíci nemohli v noci trefit do chaloupky, když se vraceli z práce.
Myciena se u trpaslíku usadila.

Královně se brzy doneslo, ze Myciena je naživu. Královna se proměnila na čarodějnici, to bylo jediné co uměla, jinak byla úplný lempl, ale na čarodějnici na tu se uměla proměnit, na to ji užilo. A v této proměně se vydala královna hledat do lesa Mycienu.

Myciena byla zrovna sama doma v chaloupce, dělala nějaké domácí práce, myslím že zrovna vyvářela Šmudlovy trenýrky, marně, když někdo zaťukal na dveře. Myciena otevřela a za dveřmi stala čarodějnice. V ruce držela jablíčko a říkala: "
Mycieno, kup si to jablíčko, není vůbec otrávené, i když na to nevypadá," bylo takový bleděmodrý, barvoslepá Myciena si ho koupila, sotva si jednou hryzla, fláklo to s ní vo zem.

Když přišli trpaslíci z práce domu, nejevila už
Myciena známek života. Trpaslici dali Mycienu do takové skleněné rakve, kterou tam na ni měli už připravenou a dali ji s tou rakvi za takovou stodolu. Druhy den naštěstí šel okolo krásný princ... na koni. Když přijel k té stodole, seskočil z koně, utíkal za tu stodolu, přišel k rakvi, i přes to skleněné víko poznal, že tam leží neznámá dívka, která je krásná v obličeji, po těle a že má dobrou povahu. Princ se rozhodl, že si ji obživí. Tak, princ to skleněné víko odklopil, na Mycienu se přiklop... pardon, nahnul, tu Mycienu nějak políbil, nebo volíznul, čerta něco takovýho, prostě něco udělal a výsledek byl, že Myciena najednou obživla. Oba mladí lide z toho měli ohromnou radost, hlavně Myciena už s tím ňák nepočítala, že by si ještě někdy žila a princ odvedl Mycienu do svého království. Trpaslíky samozřejmě vzali s sebou také. Ve městě je potom prodali do zoo, každá kačka byla dobrá pro začátek. Trpaslíkům se v zoo moc líbilo, než se dověděli, že je v zoo koupili na maso pro hrochy.
 
Nahoru