Člověk z doby železné - Golgotha

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser

Host
Mladý pračlověk Xagrrxik se brodil hlubokým sněhem podél pra-lesa a něco si brblal svým hlubokým hlasem pod husté vousy. Jeho skřeky, které vlastně ani nebyly slova, znamenaly ve volném překladu asi toto: „Pipina jedna, prej jdi na lov. Máme doma plnej kámen kořínků, ale ona chce maso. Sedí si teď v jeskyni a čumí na oheň a já tady mrznu. Blbá zima doufám že příští rok už bude jaro. Děda měl pravdu to bylo furt zima přichází, zima přichází musíme postavit zeď a utvořit hlídku, kdybych to tušil, tak bych mu tu hlavu neusek.“ Xagrrxik se brodil dál sněhem a nadával na všechno co ho napadlo, přeci jen se jazyk vynalezl celkem nedávno a tak si ten vynález musel pořádně užít, když v tom se vzduch kolem něho tak nějak podivně zavlnil a Xagrrxikovi se zatočila hlava.

Komentátoři seděli znuděně ve svých křeslech a občas něco prohodili o právě probíhajícím závodu v rychlobruslení žen na olympiádě v Soči. Nebyl to jejich oblíbený sport, vlastně to nebyl oblíbený sport nikoho, ale okomentovat se musel. Náhle se na okraji dráhy nějak podivně zavlnil vzduch …
Následuje přesný přepis rozhovoru komentátorů: Tom: Bobe, vidíš to co já? Vypadá to jako nějaký neandrtálec či co.
Bob: Vidím Tome, copak si to pro nás asi pořadatelé připravili?
Tom: To by mě také zajímalo, ale kostým to je tedy zdařilý.
Bob: No nevím Tome, ty křivé nohy nejsou moc realistické a co ten oštěp? To má být jako pravěká zbraň?
Tom: Myslíš že jde o nějakou narážku na ten urychlovač částic, nad kterým je stadion postavený?
Bob: Co by měl mít neandrtálec společného s urychlovačem Tome?
Tom: No urychlovač má objevit počátek vesmíru a pračlověk je takovým počátkem lidského vesmíru ne?
Bob: To dává smysl Tome.
Tom: Bobe ten člověk leze na závodní dráhu!
Bob: Vidíš jeho pohyby? Ten rusák musí bejt úplně našrot!
Tom: Tak to je opravdu skandál, vždyť by se mohlo někomu něco stát….

Xagrrxik byl trochu zmatený, najednou se výrazně oteplilo a prostředí kolem něj se změnilo. Xagrrxik již špatně viděl a byl zvyklý na přeludy z hladu a tak považoval tribuny kolem něho a lidi na nich za les. Co ho však zaujalo byla divná zvířata pohybující se na ledu před ním. Nic takového ještě nikdy neviděl. Měla skoro lidské tvary, ale jejich holá kůže byla pestrobarevná a na nohou měla bizardně uzoučká kopýtka. Pohybovala se neuvěřitelně rychle. Xagrrixik jednou viděl útočícího šavlozubého tygra, ale tohle zvíře by mu rozhodně natrhlo triko (v doslovném překladu by bylo použito jiné slovo, ale buďme slušní). Xagrrixik však věděl, že rychlá zvířata bývají neopatrná. Přelezl tedy podivnou zíťku a přikrčil se. Vypadalo to, že si ho ta zvířata nevšimla a stále se k němu neuvěřitelnou rychlostí přibližovala. Jakmile bylo jedno z nich blízko, Xagrrxik vymrštil trénovaným pohybem oštěp…

Bob: Panebože! On ji snad opravdu zabil Tome.
Náhle se vzduch kolem té hrozné scény nějak podivně zavlnil a jako důkaz toho, co se právě stalo, zbylo na dráze jen tratoliště krve.

Xagrrxik seděl ve své jeskyni a zdobil ji, když v tom uslyšel ten nepříjemný hlas. Byla to jeho manželka.
„Přestaň si kreslit ty kruhy Xagrrxiku a jdi na lov!“
„Co? To už Sáblíková došla?“
 
Naposledy upraveno moderátorem:
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru