báseň - Artesis

Artesis

Komentátor
Je mi jasné, že tohle nesplňuje 4-sloková pravidla ale i tak pro pobavení .-), zkusím ještě vymyslet kratší verzi ...

Když jsem slyšel o světě FOE,

stihla mě posedlost, vidina vítězství z boje.



Zprvu stavěl jsem chýše a všade jen sláma,

pozvolna ale přes všechna úskalí započala má sláva.



Pro někoho nicotnost, pro mě však zásadní to bylo,

z ničeho nic přišel jsem na prachobyčejné kolo.



V tu chvíli svět rozjel se a dostal novou sféru,

začal jsem dobývat, měl hafo vojska i kvéru.



Pozvolna dobyl, co jen jsem mohl,

vzápětí ale zplakal jsem, páč soupeř ke mně vtrhl.



Dobu zaspal jsem a tanky mě teď zdrtí,

všichni okolo staví je a mají jich fakt jak mrtí.



Vojáky své vyhnal jsem s vidinou dohnat ten rest,

co s nimi stejně už nechtěli do boje ani vést.



Do boje teď namísto rytířů a jejich breku

vyjíždí z továrny tuny nových reků.



V boji si vedli moc dobře,

ze soupeře zbylo šrotu jak v jedenáctce kobře.



Příště však už nechci zaspat tak znovu,

vyvíjím, co se dá a čekám na novou dobu.
 
Nahoru