mimo soutěž? "Pád demokracie" LordFrunDor

Svatej

Legenda
Nejdříve předmluva: Můj příspěvek je příliš dlouhý, pokud ho z toho důvodu nebudete hodnotit, nebudu se zlobit :) Prostě to neumím zkrátit, aniž bych zničil příběh a dramatično (které je pokaženo tím, že čtenář už dopředu ví, o kom povídka je... :( ). K vaší smůle už několik let sepisuju povídky z DrD prostředí... :p I těch cc 706 slov které obsahuje moje minidílo je na mě opradu málo... O.- ani na předmluvu by mi to nevystačilo :D
gumárna, dobyl, kapitol, rezidence, náramek, páv, fontána, cukrovinky, alcatraz, nanodrát, palác, oáza, promenáda, mirv, karavansaraj.

----------------------

Vysoká postava v kápi přejela kritickým pohledem pozůstatek bojiště a stáhla si ladným pohybem krví zborcenou rukavičku z pravé ruky. Její Prometheový náramek a do něj zabudovaný osobní štít během bitvy utrpěl několik zásahů od létajících trosek a nanodrátové pletení se zkratovalo. Následkem toho přestal štít blokovat částice menší než centimetr v průměru.
"Štěstí že rakety s MIRV už jsou dávno pasé, mylady. Ještě před pár stoletímy by z vás už byl cedník." Poznamenal hologram Generála Grivuse jen tak mimochodem. "Starejte se méně o můj štít a dobijte už konečně ten Kapitol! Generále..." Odpověděla mu žena tónem, který by donutil rozklepat se strachem i nejotrlejšího trestance z vězení na ostrově Alcatraz a trhnutím ruky ukončila holopřenos.
Zatracený nanodrát... Pomyslela si.
Převrat začal před několika dny a misky vah se už nahnuly na její stranu.
Pacifistický přístup lorda Frundora, který získal pod svou zástavu celý svět jen pouhou silou své ekonomiky sice získal na jeho stranu masy chudiny, Nicméně bohatí, kteří získávali peníze prodejem zbraní do maličkých zemiček zaseknutých v nekonečných ozbrojených konfliktech proti sobě navzájem ztratili odbytiště.
A zbraně se začali hromadit. Stejně jako nervozita jejich výrobců. Nakonec se rozhodli spojit se za jediným cílem - Svržení lorda a rozdělení světa opět na malé národnostní státy a uměle vyvolat konflikty mezi nimi. Předchozí stav jim vyhovoval mnohem více. Ano, válka svědčí bankovním kontům více, než mír. Tedy alespoň JEJICH bankovním kontům.
Vůdce povstání nemuseli hledat dlouho. Její dokonale skrývaná nenávist k prezidentu Lordu Frundorovi byla mezi nimy dobře známa.

Bojiště, ze kterého se stále kouřilo bývala Frundorovou osobní zimní rezidence v klasickém koloniálním stylu.
Kdysi vyhlášená oáza klidu. Kolonáda, plná fontán, pávů, okrasných keřů a milionářských párů mlsajících neuvěřitelně drahé a chuťově nedostižné místní cukrovinky teď vypadala jako parodie sebe sama.
Tento neuvěřitelně předražený koutek světa, tento palác, určený pro relaxaci nejbohatších se během pouhých 16 a půl minuty změnil v doutnající sérii kráterů, odhalených nanodrátových obvodů, které prskaly oblaky jisker i několik metrů daleko, obláčků kouře stoupajících z rozhořívajících se požárů, louží krve rozlévajícími se pod mrtvými těly a několika málo samostatně stojících sloupů z nejčistšího leštěného růžového mramoru.
A mezi tím se proplétal jediný přeživší - páv který se nějakým způsobem vyhnul totální destrukci.

Obrana sídla byla dokonalá, měla vydržet i století nepřetržitého dobývání, aniž by si smetánka uvnitř paláce čehokoli všimla. Jenže každý výrobce zbraní o velikosti grapefruitu, která dokáže zdemolovat menší město si do svých zbraní zabuduje i zadní vrátka s bezpečnostními algoritmy, které mu dovolí je kdykoli vypnout.
Chudáci stateční obránci vůbec netušily, co se vlastně děje, když se skrz neproniknutelné silové pole prohnala malá skupinka krvežíznivých vojáků, jako by tam žádné pole ani nebylo.... Jejich poslední myšlenka pak většinou mířila stejně jako jejich pohled ke zbrani, na kterou až do této chvíle bylo naprosté spolehnutí a která najednou odmítala vystřelit.
Skupinu vojáků vedla vysoká štíhlá blondýna, elegantně svírající meč se šířkou ostří pouhých 45 atomů. Tato čepel byla v impériu dobře známa, přezdívalo se jí Krutý dotek. Jednalo se o téměř nezničitelnou inteligentní čepel vyrobenou ze slitiny titanu a promethea.
Jako dárek pro... princeznu Micienu.
S velkou slávou předával prezident Lord Frundor tuto čepel společně s titulem ministryně zahraničí do jejích rukou. Teď z čepele i z Princezny odkapávala krev jeho nejvěrnějších vojáků.

"Hlupáci. Stateční, odvážní, ale hlupáci." Zazněl její sametový hlas ke zbytku útočné skupiny. Zapnula znovu svůj holofon a naladila ho na realtime záběr Kapitolu. Ten se právě v té chvíli jako přízračná fontána rozletěl nahoru a do všech stran i směrů a pak se jeho zbytky jako déšť snesli k zemi.
"Stejně jsem ten barák plnej naškrobenejch panáků nikdy neměl rád" Vstoupil do obrazu opět Generál Grivus i se svým komentářem. "Spokojená, mylady?"
"Teprv až na jeho místě postavíte tu nejšpinavější fabriku na světě, pak teprve budu spokojená Generále.... Třeba taková Gumárna by se tam dobře vyjímala." Odpověděla mu s úsměvem.
"Už zbývá jen velitelství speciálních operací pod Saharskou pouští. Pokud vím, vchod je maskovaný jako karavansaraj. Bude těžké zjistit kde přesně leží. Jeho přesnou pozici zná pouze Lord a tamní jednotky. Postarejte se o to Generále. A jedno varování - tamější zbraně nelze lokalizovat, lze tedy předpokládat že je nepůjde ani vypnout. Nezatěžujte se konvenčním postupem, mohlo by se to protáhnout."
 
Naposledy upraveno:

Dan 77

Veterán
Moc pěkný příběh. :)
K předmluvě: S délkou jsme na tom asi podobně. :( 15 konkrétních slov pouze v základním tvaru vpasovat do už vymyšleného komplikovaného děje, aby byl text do 500 slov, bylo obtížné, prostě taky nemám kde zkrátit nebo co vynechat. Mít víc než 250 slov nebyl problém, jako by ta podmínka ani nebyla uvedena. :p
 
Nahoru