DeletedUser12753
Host
Byla jednou jedna princezna Myciena, jejíž rezidence byl krásný palác, který byl obklopený vodou jako Alcatraz. Byla na svůj palác tak pyšná, že ji nezajímalo nic jiného. Dny trávila procházením stránek o bydlení a neustále hledala něco čím by svůj palác vylepšila. Toužila po, aby byl slavný jako Kapitol, ale už si nevěděla rady. Nejdřív se zkusila přiblížit orientu, dokonce si zřídila i karavansaraj, ale ani oáza jí nebyla nic platná. V noci snila, jak se udatný rytíř snažil, aby její palác dobyl. Slyšela zvuky bitvy a rytíře, jak se blíží k jejímu paláci… A pak se vždycky probudila. O její palác prostě nikdo nezavadil.
„Co by se ještě mohlo lidem líbit?“ říkala si Myciena, „Třeba fontána, stromová promenáda nebo páv? Ne, dneska jsou v módě moderní technologie. Lidi nezajímá palác, který nemá plasmu ani v žádné části ukrytý nanodrát.“
Když se dala do zařizování, najednou ji to trklo. „Vždyť nemám žádný servis pro turisty, to je potom jasné, že sem nikdo nechodí. Musím natisknout letáčky, udělat kvalitní webovky a samozřejmě stránku na facebooku.“
S novým nadšením se pustila do práce, a protože nemusela celé dny nic dělat, rychle se zdokonalila v práci s webovým marketingem. Kromě reklamy zřídila obchod se suvenýry, kde se daly koupit cukrovinky nebo nějaký hezký náramek. A nedaleko paláce se postavila gumárna, která vyráběla autentické suvenýry.
Všechno to vypadalo hezky, ale pořád nikdo nepřicházel. Začala se tedy s lidmi bavit, proč se jim její palác nelíbí. Ale dostat z nich rozumnou odpověď bylo těžké. Většinou se jen vymlouvali, že dostat se tam je moc těžký…
„Ach jo,“ řekla si Myciena, „věnovat se všemu možnému od klonovaných zvířátek po mirv jim nevadí, ale najít Atlantidu se jim nechce.“
„Co by se ještě mohlo lidem líbit?“ říkala si Myciena, „Třeba fontána, stromová promenáda nebo páv? Ne, dneska jsou v módě moderní technologie. Lidi nezajímá palác, který nemá plasmu ani v žádné části ukrytý nanodrát.“
Když se dala do zařizování, najednou ji to trklo. „Vždyť nemám žádný servis pro turisty, to je potom jasné, že sem nikdo nechodí. Musím natisknout letáčky, udělat kvalitní webovky a samozřejmě stránku na facebooku.“
S novým nadšením se pustila do práce, a protože nemusela celé dny nic dělat, rychle se zdokonalila v práci s webovým marketingem. Kromě reklamy zřídila obchod se suvenýry, kde se daly koupit cukrovinky nebo nějaký hezký náramek. A nedaleko paláce se postavila gumárna, která vyráběla autentické suvenýry.
Všechno to vypadalo hezky, ale pořád nikdo nepřicházel. Začala se tedy s lidmi bavit, proč se jim její palác nelíbí. Ale dostat z nich rozumnou odpověď bylo těžké. Většinou se jen vymlouvali, že dostat se tam je moc těžký…
„Ach jo,“ řekla si Myciena, „věnovat se všemu možnému od klonovaných zvířátek po mirv jim nevadí, ale najít Atlantidu se jim nechce.“
