DeletedUser
Host
Příběh rytíře Jacoba z Lallybrochu
Stojím na břehu řeky a pozoruji, jak líně teče…. Jsem bohatý, šťastný… ale to štěstí bylo vykoupeno mnoha a mnoha utrpeními, které jsem musel podstoupit a překonat.
Abych začal vyprávět od začátku. Měl jsem šťastné dětsví. Můj otec, hrabě z Lallybrochu byl bohatý a slavný. Vládl svému panství moudře a spravedlivě. Měl jsem ještě staršího bratra, Johanna a mladší sestřičku Beatrix. Mě pojmenovali po strýčkovi, Jacob. Jacob z Lallybrochu.
Jenže šťastné žití netrvá věčně. Náš strýc byl podlý a zlý. Naoko se tvářil jako přítel, ale za zády otce chystal zlo. Záviděl nám naše bohatství a velké panství, tak naverboval vojsko a napadl náš hrad. Lstí se dostal do hradu, zabil mého otce, matku a sestru a prohlásil se za hraběte. Mě a bratrovi se povedlo za pomoci mého věrného sluhy na poslední chvíli z hradu utéct a schovat se v lesích.
Při útěku se nám podařilo vzít s sebou alespoň koně a trošku jídla, snažili jsme se dostat co nejdál, protože jsme věděli, že nás strýc bude chtít najít a zabít, aby nezbyli žádní svědkové jeho zrady.
Jednoho dne, když jsme byli v hlubokém lese, tak jsme slyšeli nějaké volání. Opatrně jsme se připlížili a uviděli jsme na zemi zraněného muže. Měl velkou ránu v noze, krvácel a bez pomoci by zemřel. Řekl nám, že je král Skrty, byl na lovu s družinou a zabloudil v lese. Napadl ho poraněný divočák, kůň se splašil a utekl mu. Divočáka sice zabil, ale přitom mu stačil poranit nohu tak, že na ni nemohl vůbec stoupnout. A už se pomalu smiřoval s tím, že tam bez pomoci zemře. Rozdělali jsme oheň, ošetřili ho a pak jsme se vydali hledat cestu k němu domů. Během putování jsme mu vyprávěli náš příběh o tom, jak strýc zradil mého otce a nechal je všechny zavraždit. Král Skrty nám slíbil pomoc.
Po pár dnech bloudění po lesích jsme narazili na jeho družinu a byli jsme zachránění. Když jsme se dostali do Skrtyho hradu, začal jednat jako spravedlivý panovník. Dal si povolat strýce na hrad, odsoudil ho za zradu a za vraždu mých rodičů a sestry a po spravedlivém odsouzení ho dal popravit. Bratr Johann se stal právoplatným hrabětem z Lallybrochu a já jsem zůstal u krále Skrtyho na hradě jako jeho panoš a přítel. A protože jsem byl poctivý, spravedlivý a vždycky jsem Skrtymu dobře poradil a stál věrně u jeho boku ve všech bitvách a válkách, ve kterých byl, udělal ze mě svého hlavního rádce a důvěrníka.
Tak to je můj příběh, příběh rytíře Jacoba z Lallybrochu.
Stojím na břehu řeky a pozoruji, jak líně teče…. Jsem bohatý, šťastný… ale to štěstí bylo vykoupeno mnoha a mnoha utrpeními, které jsem musel podstoupit a překonat.
Abych začal vyprávět od začátku. Měl jsem šťastné dětsví. Můj otec, hrabě z Lallybrochu byl bohatý a slavný. Vládl svému panství moudře a spravedlivě. Měl jsem ještě staršího bratra, Johanna a mladší sestřičku Beatrix. Mě pojmenovali po strýčkovi, Jacob. Jacob z Lallybrochu.
Jenže šťastné žití netrvá věčně. Náš strýc byl podlý a zlý. Naoko se tvářil jako přítel, ale za zády otce chystal zlo. Záviděl nám naše bohatství a velké panství, tak naverboval vojsko a napadl náš hrad. Lstí se dostal do hradu, zabil mého otce, matku a sestru a prohlásil se za hraběte. Mě a bratrovi se povedlo za pomoci mého věrného sluhy na poslední chvíli z hradu utéct a schovat se v lesích.
Při útěku se nám podařilo vzít s sebou alespoň koně a trošku jídla, snažili jsme se dostat co nejdál, protože jsme věděli, že nás strýc bude chtít najít a zabít, aby nezbyli žádní svědkové jeho zrady.
Jednoho dne, když jsme byli v hlubokém lese, tak jsme slyšeli nějaké volání. Opatrně jsme se připlížili a uviděli jsme na zemi zraněného muže. Měl velkou ránu v noze, krvácel a bez pomoci by zemřel. Řekl nám, že je král Skrty, byl na lovu s družinou a zabloudil v lese. Napadl ho poraněný divočák, kůň se splašil a utekl mu. Divočáka sice zabil, ale přitom mu stačil poranit nohu tak, že na ni nemohl vůbec stoupnout. A už se pomalu smiřoval s tím, že tam bez pomoci zemře. Rozdělali jsme oheň, ošetřili ho a pak jsme se vydali hledat cestu k němu domů. Během putování jsme mu vyprávěli náš příběh o tom, jak strýc zradil mého otce a nechal je všechny zavraždit. Král Skrty nám slíbil pomoc.
Po pár dnech bloudění po lesích jsme narazili na jeho družinu a byli jsme zachránění. Když jsme se dostali do Skrtyho hradu, začal jednat jako spravedlivý panovník. Dal si povolat strýce na hrad, odsoudil ho za zradu a za vraždu mých rodičů a sestry a po spravedlivém odsouzení ho dal popravit. Bratr Johann se stal právoplatným hrabětem z Lallybrochu a já jsem zůstal u krále Skrtyho na hradě jako jeho panoš a přítel. A protože jsem byl poctivý, spravedlivý a vždycky jsem Skrtymu dobře poradil a stál věrně u jeho boku ve všech bitvách a válkách, ve kterých byl, udělal ze mě svého hlavního rádce a důvěrníka.
Tak to je můj příběh, příběh rytíře Jacoba z Lallybrochu.