Příběh šlechtice - Feiglovi

  • Zakladatel vlákna DeletedUser7292
  • Vytvořeno
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser7292

Host
Příběh rytíře Toníka z Trolích hor

Jmenuji se Dinnahan Anthony Sinclair. Můj příběh začíná již před mým narozením. To proto, abych vysvětlil kam až sahají mé rodové kořeny.
Jednoho krásného letního dne, na dvoře krále Waldemara Spravedlivého, se má matka, ještě jako dívka, setkala se svým osudem. Toho dne totiž nastoupila jako nová královnina dvorní dáma. Byla královninou sestřenicí a jmenovala se Ewonny Aiwine von Hennrowen. Královna Eliška si tehdy vyžádala její přítomnost, protože každým dnem očekávala narození svého prvního potomka. Tou dobou pobýval na královském dvoře i zeman z Trolích hor, které na severu sousedily s územím krále Waldemara. Jmenoval se Liam Declan Sinclair. Král se rozhodl potěšit svou ženu a uspořádal velkolepý piknik. Vše probíhalo ve velké pohodě. Všichni se těšili na narození králova syna. Při cestě zpět na královský hrad se však splašili kočároví koně, vezoucí královnu a pár jejích dvorních dam. Vylekal je pes, který honil zajíce. Žádný div... Proběhl jim přímo přes cestu a hlasitě u toho vrčel a štěkal. Jen zeman Sinclair si zachoval duchapřítomnost a vzpínající se koně chrabře zastavil. Král mu byl za jeho zásah velmi vděčný. Udělil mu řád Zlatého šípu za záchranu královny. Královna z rozrušení ještě téhož dne slehla. Povila syna Ríšu, nyní řečeného Skrtu.
Má matka Ewonny se při těchto událostech seznámila s Liamem Sinclairem a zamilovala se. Zanedlouho se vzali a vydali se na tvrz klanu Sinclairů v Trolích horách. Tam jsem se narodil já a má sestra Liliane.
Jednoho dne jsem byl na lovu jelena, když jsem opodál uslyšel mnoho výkřiků a cinkot zbraní. S tímto jsem se tu nesetkal poprvé. V Trolích horách se často vyskytovali pašeráci a zbojníci. Vydal jsem se tedy napadeným na pomoc. K mému zděšení jsem zjistil, že zbojníci již pobyli většinu šlechtické stráže. Rychle jsem se dal do boje. Všechny do posledního zbojníka jsem pobil. Z celé družiny zbyli jen dva zranění vojáci a jejich pán. Pozval jsem tedy přeživší na svou rodnou tvrz, abychom jim mohli vyčistit rány a poskytnout útočiště. Zachráněným šlechticem nebyl nikdo menší, než král Skrta. Nabídl mi za můj čin místo u své královské gardy a povýšení do stavu rytířského. Přijal jsem tedy a cestoval s králem Skrtou jako jeho nový rytíř.
V královské družině jsou však lidé, kteří mne pomlouvají a pochybují o mém původu. Král už dávno zapomněl na onu zimní událost. Má příliš starostí se svými sousedy z jihu a západu, kteří usilují o rozšíření svých hranic. Doufám, že Vám můj příběh poskytl odpovědi na otázku mého rodu i na většinu ostatních věcí. Od té doby jsem ve službě králi vykonal mnohé hrdinské skutky, které, věřím, dokazují, že mé tehdejší povýšení do stavu rytířského bylo dobrým krokem krále Skrta. Osvědčil jsem se také při záchraně princezny Mycieny. I při tažení na lapky a zbojníky v Todepassu a Tamerlanu. Jsem připraven vytrvat a stát ve všech budoucích bojích po boku svého spravedlivého a chrabrého krále. A plnit jím mi svěřené úkoly, podle svého nejlepšího svědomí, s nasazením svého života.
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru