DeletedUser10356
Host
Příběh rytíře Jana ze Stolové hory
Rodina Jana ze Stolové hory, pocházela nedaleko od královského města. Pro krále měla rodina zvláštní význam, ale to nikdo z okolí krále netušil. Již po generace Janova rodina sloužila královi jako tajní vyšetřovatelé. Působili jak v intrikách proti králi, tak i v zdánlivě nevyřešitelných zločinech v různých koutech království. Janova rodina věděla o nejdelikátnějších a nejtajnějších informacích celé linie králových předků.
I Jan sám dlouhá léta pomáhal králi v odhalování zločinů a intrikám proti králi, nejprve se sým otcem Zbyškem, později, po jeho smrti sám. Stejně vyšetřoval nepravosti i tam, kde jiní vyšetřovatelé různých zločinů selhali.
Když starý král umíral a věděl, že trůn předává svému synovi, pověřil Jana, aby stál po jeho boku. I když byl nový král silný i moudrý, přeci jen byl mladý a jeho otec se obával, že potřebuje někoho silného a spolehlivého a proto chtěl Jana vedle něj. Umírající král chtěl jenom po Janovi mlčenlivost o službě Janova rodu pro kálovskou rodinu a to proto, že se v té době na královském dvoře vyskytovalo tolik intrik, že ani sám král nevědel komu věřit může a komu ne. Jedinému Janovi věřil. Obával se o svého mladého a důvěřivého, byť silného a moudrého syna a obával se i lidí v jeho blízkosti, jeho přátel i jeho ženy, která byla ze země, kde vládlo mezi rody dlouhodobé napětí. Byl přesvědčen, že na službu Janovi rodiny nebyl mladý král ještě připraven. Jan dostal za úkol se s mladým králem sbížit, ochránit ho a přijít na to, kdo na jeho dvoře intrikuje a mladého krále ohrožuje a až bude připraven, může mu sdělit jako služby Janův rod kráůlm po celé generace poskytovaly.
Jan umírajícímu králi slíbil, že jeho syna ochrání. A slíbil mu i mlčenlivost, dokud nezjistí, kdo by mohl intrikovat a dokud neusoudí, že bude mladý král připraven.
Mladý král poslechl svého umírajícího otce a vzal si Jana za pobočníka, z pobočníka se brzy stal přítel a důvěrník. Po smrti starého krále převzal mladý král všechny královské povinnosti a cestoval spolu s Janem a svou družinou po království, za povinnostmi, urovnání sporů i za zábavou.
Jan byl pro krále neocenitelným rádcem a když bylo potřeba v bojích dobrým druhem, hned v prvním roce mu zachránil život při pokusu o otrávení krále. Všechna Janova pátrání vedla bohužel k jeho manželce překrásné Kateřině, čemuž byl vemi nerad, protože si Kateřinu velmi oblíbil. Byla krásná, chytrá a byla svému muži dobrým rádcem i velmi dobrou ženou a král ji velmi miloval. Proto byl Jan nešťastný, že vše co se proti králi obrací má původ u královny. Měl již mnoho důkazů, že královna je viníkem pokusu o vraždu krále i o jiné špatnosti co proti králi směřují. Ale byly tu dvě věci co mu vadili. První byla, že se obával, že mu král neuvěří, že jeho milovaná Kateřina je onou zrádkyní po které pátrá a Janovo pártání se obrátí proti jemu a přijde o život. Druhá věc je, že některé stopy vedoucí k odhalení se mu zdály jakoby nastrčené přímo pro něj. Obával se, že byl odhalen, že někdo zjistil tajemství ochránců Janovy rodiny. A to znamená, že král je v mnohem větším nebezpečí. Když Jan odhalí vinnu královny, král v ní ztratí důvěru v Jana nebo v královnu, nebo v oba dva.
Protože Jan věděl, že mu zbývá málo času na odhalení pravdy, pustil se do velkého rizika. Věděl, že je v koncích, že logika mu dává protichlůdné indicie a proto se rozhodl, že dá na svůj instinkt. Ten mu říkal, že královna je taková jaká se mu jevila, než na ni začaly první indidie viny směřovat, proto se rozhodl, jít za ní a přímo se jí zeptat.
Jan a královna Kateřina se sešli tajně v noci v knihovně v opuštěné části paláce. Jan přímo Kateřině odhalil většinu svých zjištění a chtěl po ní ať mu svou vinu vyvrátí. Zničená Kateřina Janovi řekla, že kromě čisté duše na svou obranu nic nemá. Snad jen, že ona podezdřívá mladšího bratra svého muže, ale dosud si myslela, že se jedná o bratrskou rivalitu. Začala mít pochyby minulý měsíc, kdy šla hradem, protože nemohla v noci spát a uslyšela rozhovor švagra a ten ji zenpokojil. Měla pocit, že když se muži po rozhovoru rozešli králův bratr viděl, že poslouchá. I když se snažila skrýt ve výklenku. Svému muži nevěděla jak má říct o tušení bratrovi zrady, chtěla získat nějaký důkaz, ale všechny důkazy zdá se obrátili proti ní.
Jan byl rád, že poslechl svůj instinkt, tušil, že by králův bratr mohl být viníkem a všechny indicie vedoucí ke královně se začaly objevovat přesně před měsícem. Usoudil, jak poznal krále, že je tak schopný a silný vladař, že právo dokáže již zajistit sám. Šel proto s královnou ke králi a vše mu vypověděl.
Rodina Jana ze Stolové hory, pocházela nedaleko od královského města. Pro krále měla rodina zvláštní význam, ale to nikdo z okolí krále netušil. Již po generace Janova rodina sloužila královi jako tajní vyšetřovatelé. Působili jak v intrikách proti králi, tak i v zdánlivě nevyřešitelných zločinech v různých koutech království. Janova rodina věděla o nejdelikátnějších a nejtajnějších informacích celé linie králových předků.
I Jan sám dlouhá léta pomáhal králi v odhalování zločinů a intrikám proti králi, nejprve se sým otcem Zbyškem, později, po jeho smrti sám. Stejně vyšetřoval nepravosti i tam, kde jiní vyšetřovatelé různých zločinů selhali.
Když starý král umíral a věděl, že trůn předává svému synovi, pověřil Jana, aby stál po jeho boku. I když byl nový král silný i moudrý, přeci jen byl mladý a jeho otec se obával, že potřebuje někoho silného a spolehlivého a proto chtěl Jana vedle něj. Umírající král chtěl jenom po Janovi mlčenlivost o službě Janova rodu pro kálovskou rodinu a to proto, že se v té době na královském dvoře vyskytovalo tolik intrik, že ani sám král nevědel komu věřit může a komu ne. Jedinému Janovi věřil. Obával se o svého mladého a důvěřivého, byť silného a moudrého syna a obával se i lidí v jeho blízkosti, jeho přátel i jeho ženy, která byla ze země, kde vládlo mezi rody dlouhodobé napětí. Byl přesvědčen, že na službu Janovi rodiny nebyl mladý král ještě připraven. Jan dostal za úkol se s mladým králem sbížit, ochránit ho a přijít na to, kdo na jeho dvoře intrikuje a mladého krále ohrožuje a až bude připraven, může mu sdělit jako služby Janův rod kráůlm po celé generace poskytovaly.
Jan umírajícímu králi slíbil, že jeho syna ochrání. A slíbil mu i mlčenlivost, dokud nezjistí, kdo by mohl intrikovat a dokud neusoudí, že bude mladý král připraven.
Mladý král poslechl svého umírajícího otce a vzal si Jana za pobočníka, z pobočníka se brzy stal přítel a důvěrník. Po smrti starého krále převzal mladý král všechny královské povinnosti a cestoval spolu s Janem a svou družinou po království, za povinnostmi, urovnání sporů i za zábavou.
Jan byl pro krále neocenitelným rádcem a když bylo potřeba v bojích dobrým druhem, hned v prvním roce mu zachránil život při pokusu o otrávení krále. Všechna Janova pátrání vedla bohužel k jeho manželce překrásné Kateřině, čemuž byl vemi nerad, protože si Kateřinu velmi oblíbil. Byla krásná, chytrá a byla svému muži dobrým rádcem i velmi dobrou ženou a král ji velmi miloval. Proto byl Jan nešťastný, že vše co se proti králi obrací má původ u královny. Měl již mnoho důkazů, že královna je viníkem pokusu o vraždu krále i o jiné špatnosti co proti králi směřují. Ale byly tu dvě věci co mu vadili. První byla, že se obával, že mu král neuvěří, že jeho milovaná Kateřina je onou zrádkyní po které pátrá a Janovo pártání se obrátí proti jemu a přijde o život. Druhá věc je, že některé stopy vedoucí k odhalení se mu zdály jakoby nastrčené přímo pro něj. Obával se, že byl odhalen, že někdo zjistil tajemství ochránců Janovy rodiny. A to znamená, že král je v mnohem větším nebezpečí. Když Jan odhalí vinnu královny, král v ní ztratí důvěru v Jana nebo v královnu, nebo v oba dva.
Protože Jan věděl, že mu zbývá málo času na odhalení pravdy, pustil se do velkého rizika. Věděl, že je v koncích, že logika mu dává protichlůdné indicie a proto se rozhodl, že dá na svůj instinkt. Ten mu říkal, že královna je taková jaká se mu jevila, než na ni začaly první indidie viny směřovat, proto se rozhodl, jít za ní a přímo se jí zeptat.
Jan a královna Kateřina se sešli tajně v noci v knihovně v opuštěné části paláce. Jan přímo Kateřině odhalil většinu svých zjištění a chtěl po ní ať mu svou vinu vyvrátí. Zničená Kateřina Janovi řekla, že kromě čisté duše na svou obranu nic nemá. Snad jen, že ona podezdřívá mladšího bratra svého muže, ale dosud si myslela, že se jedná o bratrskou rivalitu. Začala mít pochyby minulý měsíc, kdy šla hradem, protože nemohla v noci spát a uslyšela rozhovor švagra a ten ji zenpokojil. Měla pocit, že když se muži po rozhovoru rozešli králův bratr viděl, že poslouchá. I když se snažila skrýt ve výklenku. Svému muži nevěděla jak má říct o tušení bratrovi zrady, chtěla získat nějaký důkaz, ale všechny důkazy zdá se obrátili proti ní.
Jan byl rád, že poslechl svůj instinkt, tušil, že by králův bratr mohl být viníkem a všechny indicie vedoucí ke královně se začaly objevovat přesně před měsícem. Usoudil, jak poznal krále, že je tak schopný a silný vladař, že právo dokáže již zajistit sám. Šel proto s královnou ke králi a vše mu vypověděl.