DeletedUser10315
Host
Příběh šlechtice Floriána z Hrabašova
Ve 14. století, žil v Hrabašově mladý šlechtic Florián, byl velmi chudý, protože jeho otec Zpytihněv byl loupežným rytířem a veškeré jmění prohýřil v sázkách a s lehkými ženami a svými bohémskými spolukumpány při žejdlíku piva a nijak jinak se neproslavil, v bitvách nevynikal a tak se jednoho dne upil k smrti. Na mladém Floriánovi tudíž leželo břímě odpovědnosti, získat zpět čest svého rodu. U svého strýce kováře z matčiny strany se naučil řemeslu a dokázal po čase vykovat ty nejlepší meče, které dodával na hrad pro královské vojsko. Tam se seznámil s mladým rytířem Slavomírem, který ho naučil, jak s mečem zacházet. Mladý Florián byl velmi pro boj zapálen a toužil se zúčastnit bitvy a stát se rytířem. Když dovršil plnoletosti, přihlásil se ke královské armádě a každý den houževnatě trénoval bitevní a bojové taktiky, boj s mečem a také jinými válečnými zbraněmi. V té době jeho král obdržel výzvu, aby se podvolil bohatšímu sousedu a odevzdal jeho království do jeho moci, jinak si je bojem vydobude sám. protože byl král chrabrý a statečný muž, nehodlal se podvolit sousednímu králi a odpověděl na výzvu, že si jeho království bude muset vydobýt bojem.
Bylo tedy stanovené datum, kdy k boji dojde. Mladý Florián se pečlivě připravoval na boj a ve
stanovený den byl mezi prvními v řadě odhodlán bojovat. Když bylo vojsko nastoupeno, tak král projížděl řady a zvolával válečná hesla k povzbuzení vojska a jako první přede všemi vyrazil vstříc nepříteli, za ním se rozjeli ostatní bojovníci.
Nastal velmi vášnivý a strhující boj a mladý Florián porážel jednoho nepřítele za druhým a jakoby tím získával ještě více síly, když skolil posledního útočníka ve svých řadách, rozhlédl se a viděl zraněného krále, jak bojuje s generálem vojska nepřítele a spěchal mu na pomoc. Ve chvíli, kdy už král udeřil z posledních sil, padl na kolena a usnadnil tak nepříteli výhodnou pozici, aby na ním zvítězil, ocitl se Florián přímo za zády nepřítele a generála odzbrojil a porazil. Vítězným pokřikem pak oznámil všem, že generál je mrtev, když to zaslechlo zbylé generálovo nepřátelské vojsko, začali nejistě ustupovat a boj bez velení generála opouštěli. Florián pocítil velkou hrdost a štěstí. Ihned spěchal za králem, aby jej mohl odvézt z bitevního pole do bezpečí a poskytnout mu lékařskou péči. Po zotavení si král Floriána k sobě povolal a odměnil ho za jeho hrdinský čin a záchranu královského majestátu, pasováním na rytíře Floriána z Hrabašova. Tak získal Rytíř Florián zpět čest svého rodu a místo vedle svého krále, jako osobního strážce.
Ve 14. století, žil v Hrabašově mladý šlechtic Florián, byl velmi chudý, protože jeho otec Zpytihněv byl loupežným rytířem a veškeré jmění prohýřil v sázkách a s lehkými ženami a svými bohémskými spolukumpány při žejdlíku piva a nijak jinak se neproslavil, v bitvách nevynikal a tak se jednoho dne upil k smrti. Na mladém Floriánovi tudíž leželo břímě odpovědnosti, získat zpět čest svého rodu. U svého strýce kováře z matčiny strany se naučil řemeslu a dokázal po čase vykovat ty nejlepší meče, které dodával na hrad pro královské vojsko. Tam se seznámil s mladým rytířem Slavomírem, který ho naučil, jak s mečem zacházet. Mladý Florián byl velmi pro boj zapálen a toužil se zúčastnit bitvy a stát se rytířem. Když dovršil plnoletosti, přihlásil se ke královské armádě a každý den houževnatě trénoval bitevní a bojové taktiky, boj s mečem a také jinými válečnými zbraněmi. V té době jeho král obdržel výzvu, aby se podvolil bohatšímu sousedu a odevzdal jeho království do jeho moci, jinak si je bojem vydobude sám. protože byl král chrabrý a statečný muž, nehodlal se podvolit sousednímu králi a odpověděl na výzvu, že si jeho království bude muset vydobýt bojem.
Bylo tedy stanovené datum, kdy k boji dojde. Mladý Florián se pečlivě připravoval na boj a ve
stanovený den byl mezi prvními v řadě odhodlán bojovat. Když bylo vojsko nastoupeno, tak král projížděl řady a zvolával válečná hesla k povzbuzení vojska a jako první přede všemi vyrazil vstříc nepříteli, za ním se rozjeli ostatní bojovníci.
Nastal velmi vášnivý a strhující boj a mladý Florián porážel jednoho nepřítele za druhým a jakoby tím získával ještě více síly, když skolil posledního útočníka ve svých řadách, rozhlédl se a viděl zraněného krále, jak bojuje s generálem vojska nepřítele a spěchal mu na pomoc. Ve chvíli, kdy už král udeřil z posledních sil, padl na kolena a usnadnil tak nepříteli výhodnou pozici, aby na ním zvítězil, ocitl se Florián přímo za zády nepřítele a generála odzbrojil a porazil. Vítězným pokřikem pak oznámil všem, že generál je mrtev, když to zaslechlo zbylé generálovo nepřátelské vojsko, začali nejistě ustupovat a boj bez velení generála opouštěli. Florián pocítil velkou hrdost a štěstí. Ihned spěchal za králem, aby jej mohl odvézt z bitevního pole do bezpečí a poskytnout mu lékařskou péči. Po zotavení si král Floriána k sobě povolal a odměnil ho za jeho hrdinský čin a záchranu královského majestátu, pasováním na rytíře Floriána z Hrabašova. Tak získal Rytíř Florián zpět čest svého rodu a místo vedle svého krále, jako osobního strážce.
Naposledy upraveno moderátorem: