DeletedUser9262
Host
Příběh rytíře Sedmizrnka z UdatnovaNa tvrzi Hrabivé žil zcela svým okolím nepovšimnut mladý udatný a ničeho se nebojící rytíř Sedmizrnko.
Sedmizrnko, povídá mu jeho stařičký otec, zde tento bochník sýra ti dávám do opatrovy, ne že se sním, něco stane, nebo že dokonce zmizí, to by byla pro naší rodinu velká potupa . Už tvůj rekovný pradědeček tvého prapradědečka, získal tento bochník v*urputné bitvě s*rodem krys z*Krysova a od té doby se stal součástí našeho rodového pokladu, tak ne že uděláš našemu rodu ostudu, to by, jsme se nemohli ostatním myším ukázat, pro tu hanbu, na očích. Neboj se, můj drahý otče – Toho bohdá nebude, aby myšák Sedmizrnko svému rodu ostudu udělal.
Sotva to dořekl, zavadil o bochník sýra, a ten … … no hrůza povídat, se rozkutálel, co rozkutálel, přímo rozletěl, po policích přímo do kuchyně. Chudák Sedmizrnko, utíkal za sýrem, co mu jeho čtyři nožky stačili, přeskakoval, uloženou mrkev, proplétal se, mezi cibulemi, skákal z*police na polici, sýr se však kutálel stále dál, nedbal ničeho. Sedmizrnko za ním volal … Stůj, počkej na mně, kde by ses mněl tak dobře jako u nás, neutíkej do kuchyně, tam tě sežerou …, avšak už bylo pozdě. Hradní kuchař zavětřil … Co to tu tak krásně voní, ááá … tady se nám ta krása kutálí … Jaká krása! Vždyť to smrdí jako dračí lejno nebo síra. … Mýlíš se milý příteli. Tobě coby pouhému zbrojnoši se to může zdát, jako vůně nelibá, snad přímo zápach, ale mě coby gurmánovi to nádherně voní, … přímo jako mana nebeská. Možná jsem jenom obyčejný zbrojnoš …, ale smrad je pořád smrad ať si říkáš, co chceš, vždyť by to porazilo vola i kdyby měl rýmu jak trám. Nebruč a přivoň k*té kráse, jak tomu budeme říkat sýr … síra, sýr sýrek … síra. Mám to! Syreček! Budeme tomu říkat syreček a je to!
Nebohý Sedmizrno sledoval, kuchaře jak krájí jeho sýr na kousky, prokládá cibulí a neustále diskutuje se zbrojnošem, jestli je to vůně, nebo zápach že by z*toho jeden padl , a taky jo nejednou se zvenku ozvala velká rána, až se kuchyň otřásla. Co to bylo? Zeptal se kuchař, že by padl král? Král ne, ale místní dřevorubec dovezl na hrad fůru dříví, odvětil zbrojnoš. Přitom ucítil tu tvou libou vůní a v*hrůze se hrnul z*hradu takovým tempem, že se netrefil do brány a zboural hradní věž.
Sedmizrnko neváhal a v marné snaze zachránit ze sýru aspoň co se dá, využil nepozornosti těch dvou a skočil do hrnce se sýrem, ale to neměl dělat, kuchař přiklopil hrnec s*naloženým sýrem, chcete li se syrečky, pokličkou a odnesl tu dobrotu přímo na královský stůl jako novou pochoutku.
A tak se dostal Sedmizrnko z*Udatova na královský dvůr.