První rande - Arfienel

DeletedUser12977

Host
Psal se rok MIRV. Nebo MIDV? Zkrátka byla zrovna překrásná noc letního slunovratu, jako zrozená pro mou první oficiální schůzku se ženou. Poznal jsem ji nedávno při vycházce. Láska na první pohled. Slovo dalo slovo a minulý týden mi dala nanodrát s tím, že už prý budu vědět, co s ním. A já věděl. Takže jsem několik dní po večerech zařizoval vše možné, aby naše prvotní rande bylo perfektní.
Ze své „rezidence“ jsem se do města dostal vcelku bez problémů. Hlavní promenáda, na jejímž konci se rýsoval Kapitol, vypadala lákavě, ale vzal jsem to oklikou. Mimo jiné i kvůli několika zastávkám.
Jako první jsem zamířil do jižní čtvrti, což byla oáza obchodu, které vévodila karavansaraj. Byl jsem tam domluven na předání knížky „Průvodce mužův ve věcech tajnosnubných”, jíž mi nechal známý dovézt karavanou z ciziny. Sehnal ji kdesi na černém trhu a musel jsem přísahat na Frostyho mrkev, že ho neprásknu. A to už něco znamená, když ten sněhulák dokáže do dárečku zabalit továrnu na tarasnice! Dokonce jsem slyšel, že na někoho z vánoční krabičky vyletěl i páv!
Příručku o randění jsem neměl moc čas prozkoumat. Nastudoval jsem jen základy, zatímco mě má cesta vedla směr gumárna (pro ochranu). Potom už jen zbývalo navštívit klenotníka, na zahradě mu rovnou potrhat pár květin a byl jsem připraven abych dobyl srdce své vyvolené. Docela jsem znervózněl, když se přede mnou za Kapitolem objevil její palác. Ale zhluboka jsem se nadechl a šel na věc. Když už, tak ať se mi ten risk pořádně vyplatí!

Myciena mne očekávala. V okně jsem ji hned podaroval sedmikráskami. Nic moc, ale lepší než nanodrátem do oka. „Zamýšlel jsem vás obdarovati růžemi, ale prý jejich květ může svým tvarem připomínat ženské lůno. Podle mě je to hloupost, spíš mi jej připomínají některé tropické rostliny.”
Poděkovala a celá se začervenala.
Pak mě uvedla do své komnaty, kde čekala prostřená tabule, na ní rozličné cukrovinky a čokoládová fontána s ovocem. Usadili jsme se a služebnictvo nám naservírovalo žabí stehýnka. „Znal jsem vědátora, který s nimi prováděl pokusy. Nechal jejich mrtvolkami proudit blesky a ony začly po stole tancovat čardáš,” zasmál jsem se té vzpomínce.
Princezna vykulila oči a odsunula od sebe talíř. Tím dala signál k dalšímu chodu. Kafe.
„Víte o tom, že ta nejkvalitnější káva se nejprve nechává projít trávicím traktem cibetek?”
Zakuckala se a vyprskla nápoj na stůl.
„Ale nebojte, tahle určitě ničími střevy neprošla… Ta výsada čeká až na vás,” dodal jsem spěšně, abych zachránil situaci. Moc to ale nepomohlo. Musel jsem tedy tasit trumf. Perlový náramek. Situace se rázem uklidnila. „Mimochodem, víte, že perla vzniká v útrobách škeble obalováním zrnka písku jejími slinami? Znám lidi, kteří by do sebe klidně ládovali písek po hrstech, aby mohli kálet perly na počkání…“

Zatímco mě stráže hnaly zpět na Alcatraz, přemítal jsem, co jsem asi tak udělal špatně. Vybavil se mi dodatek z příručky: „Ženy jsou ze všech tvorů ti nejnevyzpytatelnější. Řídí se námi dosud nepochopenou logikou a měsíčními cykly…” Vzhlédl jsem k obloze a zaklel. Zatracený úplněk!