- Stav
TetraodonMBU
Nováček
To sice jo, ale v první úrovni stavby se to nestihne, když nováček v úkolové řadě dostane hned plný počet bodů na výstavbu a do dalších úrovní se zase moc nehrnou. A přetahovat se s někým o plánky vysokým počtem bodů, na to se mi jich denně generuje málo.Budovu můžeš získat v libovolné době přispíváním do ní
(Mám ji a jsem v průmyslu)
Kdyby v té úkolové řadě dostávali alespoň o 5 bodů méně než je potřeba na plnou výstavbu, tak by byly šance na plánky asi mnohem vyšší.
A jestli se v něčem pletu, tak opakuji, hraji to třetím týdnem...
Silveralius
Člen
V 0 úrovni není plánek jako odměna myslím.
aha díky za radu.Petr200000: Ne, je to třetí velkolepka bez zařazení do jakékoli doby.
No a co má být? I v ledovce jsou tři, v oceánu brzy taky...
DeletedUser14844
Host
Není to spíš celá budova věštírny než věštkyně sama?
Tehdy v době železné by byl ten tholos tvarem kompletní, takhle zničený vypadá v současnosti (to by Koloseum ve hře bylo taky pobourané, Hagia Sophia ve hře by měla minarety nebo Babylonská věž by ve hře nebyla vůbec), ale to je vedlejší.
Kdyby to člověk bral takhle, tak třeba Diova socha z Olympie samozřejmě taky byla umístěna v chrámu atp. atd. Na nějakou historickou věrnost si tahle hra přece evidentně nikdy nehrála a nesmyslů je v ní daleko víc. Ostatně už to řazení antiky do doby železné je pitomost, protože antika samozřejmě nepatří do pravěku ;o)
Dan 77
Veterán
Vždyť píšu, že je to vedlejší, o té Diově soše vím taky, ale uvedl jsem jen pár příkladů. To hlavní je překlad a například tebou uvedená Diova socha se původně v české mutaci FoE jmenovala Socha Zeuse (brrr..
), než to brzy opravili na současnou podobu.S tím pravěkem ale nemáš vůbec pravdu.
Tohle je nepřesně zobecněný fakt, protože se uplatňuje jen v určitých oblastech, ne po celém světě. Antika sice nepatří do pravěku, ale do starověku, ale to neznamená, že nemůže patřit do doby železné, protože doba železná může patřit do pravěku i do starověku.- Vývojáři FoE i do doby bronzové zahrnuli antiku, tedy její řecké počátky a k nim Kelty. A ne, není to špatně.
- Do starověku (sice širší pojem než antika, ale dávám to do kontrastu s pravěkem) lze někdy zahrnout dokonce i pozdní dobu kamennou (eneolit), protože tou dobou (po roce 4000 př. n. l.) na Předním Východě už lidská společnost dosáhla dostatečné civilizační úrovně (byly tam první civilizace na světě), zatímco kdekoli jinde, takže samozřejmě i v naší české kotlině, bychom tomu říkali stále pravěk. Na našem území bychom nazývali jako pravěk i dobu bronzovou a železnou, protože u nás vlastně starověk nikdy nebyl (Římané nás neromanizovali, abychom převzali jejich kulturní výdobytky jinak než obchodováním bohatých náčelníků s předměty), u nás to plynule přešlo až do raného středověku po pádu Západořímské říše. V Amerikách byl pravěk dokonce ještě za příchodu španělských conquistadorů na přelomu 15. a 16. století. Ale ve Středomoří, na Blízkém a Dálném Východě starověk byl, podle rychlosti vývoje civilizací tam začínal v různou dobu.
- Například v Řecku byla doba bronzová cca od roku 2500 př. n. l. a doba železná cca od roku 1000 př. n. l. až do začátku středověku - jenže tyto časové údaje se už do starověku zařazují. Kritéria pro začátek starověku jsou jiná než ta, kdy přišla např. doba železná - přišla v době, kdy přišla metalurgie (hutnictví) železa. Metalurgie železa měla první úspěchy v Chetitské říši a pak se postupně šířila světem, ať už tu dobu na daném místě označujeme jako pravěk (Keltové na našem pravěkém území metalurgii železa ovládali) nebo jako starověk. V Mezopotámii začal starověk dřív, než začala metalurgie bronzu, takže už na konci doby kamenné.
Naposledy upraveno:
DeletedUser14844
Host
No budiž, ono to členění "na doby" zkrátka není s označením "na věky" úplně kompatibilní. A osobně obecně dohadování, co kam patří považuji za úsměvné, protože to stejně většinou jsou "čistě rozlišovací označení". Tady jde ale ještě o něco trochu jiného. Ve hře se Dobou železnou zjevně rozumí výhradně antické Řecko a Řím. Prakticky všechno co v té epoše je (jednotky, budovy, velkolepé stavby) je antické a není tam nic jiného. To je pak asi jako tvrdit, že středověk = románský sloh, nebo že moderní umění = impresionismus. Doba železná je především období antice předcházející, jakkoli ji částečně i zasahuje. Ve srovnání s nepřesnostmi v pozdějších obdobích je to ale ještě vcelku drobnost.
Naposledy upraveno moderátorem:
Dan 77
Veterán
To je pravda, kompatibilní to nikdy nebylo. Kdybychom důsledně chtěli dodržovat dělení "na doby", dobu železnou by vystřídala doba ocelová ve 3. stol. př. n. l. díky hispánské oceli, tu doba střelného prachu ve 13. století (obojí jen zhruba, protože se obojí šířilo po světě postupně), tu zase doba parní na konci 18. století, tu zase doba doba ropná & elektrická & železobetonová na konci 19. století a tu pak třeba doba plastová, jak je v jednom známém vtipu, nebo třeba polovodičová a po ní robotická. Dělení "na věky" má nějaké výhody, které ale nestačí na to, abychom mohli ve hře dobu kamennou (resp. její závěr), bronzovou a železnou univerzálně nazvat "pravěkem" a "starověkem" a přesně je oddělit, když všechny tyto tři doby mohly v některých oblastech spadat ještě do pravěku, na Blízkém Východě zase všechny už do starověku.
Ale je jasné, že jde jen o vědecký koncenzus ve sporné periodizaci evropských dějin na základě nějakých kritérií, protože periodizaci člověk potřebuje pro zjednodušení a abstrakci, a přít se o tom nemusíme. S tématem, jestli antika má nebo nemá něco společného s dobou železnou s ohledem na pravěk, jsem nezačal, ale pokusil jsem se přiblížit v reakci ten koncenzus, ne ho zpochybňovat a poukazovat na jeho spornost.
Antika je vyvrcholením starověku v jeho závěru, jde o užší pojem než starověk, do kterého spadá. Nemusí být pravda, že doba železná předcházela antice: doba železná sice začala po roce 1200 př. n. l. v Chetitské říši a postupně (na naše poměry velmi pomalu) se metalurgie železa šířila do dalších oblastí, ale pokračovala nadále (a jak jsem psal výše, termín doba ocelová se nepoužívá) + na našem území byli stále pravěcí Keltové a pak Germáni, říká se tomu doba železná (hlavně ve spojení s Kelty), a přesto jsme měli současně v sousedství starověkou Římskou říši v rozkvětu.
Je pravda, že doba železná je ve hře zaměřena pouze na antický Řím (na antické Řecko ne, nepočítám-li Alexandrijský maják, který stejně stál i za Římské říše), ale nepřipadá mi to na škodu vzhledem k tomu, jak velká Římská říše byla a jaký nebývalý vliv měla na (nejen) následující evropské dějiny a kulturu a jak velký je patrný její vliv dodnes. (Rané) antické Řecko je ve hře už v rámci doby bronzové, ve které jsou namícháni ještě alespoň s Kelty a s Babylonskou věží. Jak jsi sám psal, na historickou věrnost si tato hra evidentně nikdy nehrála, vlastně to ani ve hře takového rozsahu co do počtu epoch ani jít nemůže. Myslím, že při vzniku hry měli vývojáři v plánu do doby železné dát chrám Angkor Vat, ale zřejmě si to rozmysleli, protože pak ten návrh budovy byl dlouho na hlavní stránce hry pod položkou Média. Možná to chtěli přecejen nějak sjednotit, aby byly jednotlivé epochy dost jednotné. Středověk totiž taky nevypadal všude stejně, ale ve hře je každá etapa středověku jednotná a z této jednoty vystupují pouze některé velkolepky.
Které nepřesnosti v pozdějších obdobích konkrétně myslíš? Protože tam mi to připadá sporné mnohem méně než to, o čem jsme si psali dosud. Spíš si myslím, že nejvíce nepřesností je právě na začátku stromu výzkumů, hlavně v době železné, kdy jsou takové banální výzkumy jako třeba zemědělství, orba a lukostřelba zásadně opožděné a patřily by už do doby kamenné, i když chápu to, že potřebovali do těch epoch něco dát a nějak to rovnoměrně rozvrhnout.
Ale je jasné, že jde jen o vědecký koncenzus ve sporné periodizaci evropských dějin na základě nějakých kritérií, protože periodizaci člověk potřebuje pro zjednodušení a abstrakci, a přít se o tom nemusíme. S tématem, jestli antika má nebo nemá něco společného s dobou železnou s ohledem na pravěk, jsem nezačal, ale pokusil jsem se přiblížit v reakci ten koncenzus, ne ho zpochybňovat a poukazovat na jeho spornost.
Antika je vyvrcholením starověku v jeho závěru, jde o užší pojem než starověk, do kterého spadá. Nemusí být pravda, že doba železná předcházela antice: doba železná sice začala po roce 1200 př. n. l. v Chetitské říši a postupně (na naše poměry velmi pomalu) se metalurgie železa šířila do dalších oblastí, ale pokračovala nadále (a jak jsem psal výše, termín doba ocelová se nepoužívá) + na našem území byli stále pravěcí Keltové a pak Germáni, říká se tomu doba železná (hlavně ve spojení s Kelty), a přesto jsme měli současně v sousedství starověkou Římskou říši v rozkvětu.
Je pravda, že doba železná je ve hře zaměřena pouze na antický Řím (na antické Řecko ne, nepočítám-li Alexandrijský maják, který stejně stál i za Římské říše), ale nepřipadá mi to na škodu vzhledem k tomu, jak velká Římská říše byla a jaký nebývalý vliv měla na (nejen) následující evropské dějiny a kulturu a jak velký je patrný její vliv dodnes. (Rané) antické Řecko je ve hře už v rámci doby bronzové, ve které jsou namícháni ještě alespoň s Kelty a s Babylonskou věží. Jak jsi sám psal, na historickou věrnost si tato hra evidentně nikdy nehrála, vlastně to ani ve hře takového rozsahu co do počtu epoch ani jít nemůže. Myslím, že při vzniku hry měli vývojáři v plánu do doby železné dát chrám Angkor Vat, ale zřejmě si to rozmysleli, protože pak ten návrh budovy byl dlouho na hlavní stránce hry pod položkou Média. Možná to chtěli přecejen nějak sjednotit, aby byly jednotlivé epochy dost jednotné. Středověk totiž taky nevypadal všude stejně, ale ve hře je každá etapa středověku jednotná a z této jednoty vystupují pouze některé velkolepky.
Které nepřesnosti v pozdějších obdobích konkrétně myslíš? Protože tam mi to připadá sporné mnohem méně než to, o čem jsme si psali dosud. Spíš si myslím, že nejvíce nepřesností je právě na začátku stromu výzkumů, hlavně v době železné, kdy jsou takové banální výzkumy jako třeba zemědělství, orba a lukostřelba zásadně opožděné a patřily by už do doby kamenné, i když chápu to, že potřebovali do těch epoch něco dát a nějak to rovnoměrně rozvrhnout.
Naposledy upraveno:
DeletedUser14844
Host
Založil jsem k tomu chlíveček v krčmě, nazvaný "hra vs realita". Nechtěl jsem tam mentorsky nahrnout všechno co mě napadá, spíš čekám, jestli to tam někdo nenapíše sám, ale zatím se to moc nechytlo...
To co mj. zmiňuješ je jedna z věcí co mám na mysli, nazval bych to "regionální neukotvenost". Případ za všechny jsou třeba ty dlouhé luky, následující po kušinících. Asi oba víme, jak to bylo s onou bitvou, a že ten triumf dlouhého luku byl víc o souhře okolností, než o tom, že by dlouhý luk byl výrazně novější nebo lepší než kuše. Prostě se vezmou dvě věci z různých míst a nějak se dají za sebe, přitom ve skutečnosti fungovaly souběžně, ovšem v různých prostřdích nebo kontextech.
To co mj. zmiňuješ je jedna z věcí co mám na mysli, nazval bych to "regionální neukotvenost". Případ za všechny jsou třeba ty dlouhé luky, následující po kušinících. Asi oba víme, jak to bylo s onou bitvou, a že ten triumf dlouhého luku byl víc o souhře okolností, než o tom, že by dlouhý luk byl výrazně novější nebo lepší než kuše. Prostě se vezmou dvě věci z různých míst a nějak se dají za sebe, přitom ve skutečnosti fungovaly souběžně, ovšem v různých prostřdích nebo kontextech.
Dan 77
Veterán
Zas tolik hráčů už fórum pravidelně nekontroluje, takže se to dá považovat tak, že se to téma trochu chytlo.
Ony ty epochy ve hře jsou právě regionálně ukotvené, i když dost široce - většinou do euro-americké (západní) civilizace, s výjimkou Současnosti, kde se promítá i východní Asie, což má samozřejmě taky nějaké opodstatnění. Například ta doba železná je ukotvena do Římské říše. Asi máš na mysli to, že by všechny epochy měly být ukotveny např. jen do Německa, aby to bylo z toho hlediska dostatečně historicky věrohodné, aby nedocházelo k míchání oblastí ve stromu výzkumů, ani k tomu, že ve městě bude vedle sebe stát Alcatraz a Atomium (ale to by zase hra byla germanocentrická, navíc by hra nebyla tak pestrá a eventy by byly obsahem trošku omezenější). Nějaká jednota jednotlivých epoch je skutečně potřeba, aby budovy nebyly "každý pes jiná ves", ale zase kdyby se to přehnalo, epochy by neměly univerzálnější platnost, když ve hře postupně dobýváme všechny kontinenty světa.
S dlouhými luky a s kušemi máš pravdu. Kuše upřednostňovali Francouzi, dlouhé luky Angličané, kromě toho Francouzi měli ve vojscích mnohem více rytířů a určitě myslíš bitvu u Agincourtu. Samozřejmě kuše i dlouhé luky se používaly celý vrcholný i pozdní středověk současně, každá zbraň jinde, ale asi chtěli obě střelecké jednotky nějak rozdělit, aby byla všude jedna, tak se možná rozhodli podle křížových výprav a stoleté války, aby i ty střelecké jednotky nějak ten středověk charakterizovaly (navíc kdyby se hra odehrávala z hlediska jediného centra, třeba Anglie, v pozdním středověku by střeleckou jednotku nemohla nahradit lepší střelecká jednotka). Triumf dlouhého luku nebyl ale pouze v této jediné bitvě stoleté války, ale i v mnoha dalších a i na území samotných Britských ostrovů s ním Angličané/Welšané triumfovali. A dlouhý luk opravdu byl mnohem lepší než kuše: větší dostřel, větší kadence, průraznost zbrojí podobná (mírně lepší kuše, ale spíše záleželo na hrotu šípu než na zbrani, ze které byl šíp vystřelován), jenže střelba z něj vyžadovala mnohem více tréninku než střelba z kuše a Francouzi měli nad Angličany výhodu spíše v podobě prvních aspoň trochu prakticky využitelných děl.
Ony ty epochy ve hře jsou právě regionálně ukotvené, i když dost široce - většinou do euro-americké (západní) civilizace, s výjimkou Současnosti, kde se promítá i východní Asie, což má samozřejmě taky nějaké opodstatnění. Například ta doba železná je ukotvena do Římské říše. Asi máš na mysli to, že by všechny epochy měly být ukotveny např. jen do Německa, aby to bylo z toho hlediska dostatečně historicky věrohodné, aby nedocházelo k míchání oblastí ve stromu výzkumů, ani k tomu, že ve městě bude vedle sebe stát Alcatraz a Atomium (ale to by zase hra byla germanocentrická, navíc by hra nebyla tak pestrá a eventy by byly obsahem trošku omezenější). Nějaká jednota jednotlivých epoch je skutečně potřeba, aby budovy nebyly "každý pes jiná ves", ale zase kdyby se to přehnalo, epochy by neměly univerzálnější platnost, když ve hře postupně dobýváme všechny kontinenty světa.
S dlouhými luky a s kušemi máš pravdu. Kuše upřednostňovali Francouzi, dlouhé luky Angličané, kromě toho Francouzi měli ve vojscích mnohem více rytířů a určitě myslíš bitvu u Agincourtu. Samozřejmě kuše i dlouhé luky se používaly celý vrcholný i pozdní středověk současně, každá zbraň jinde, ale asi chtěli obě střelecké jednotky nějak rozdělit, aby byla všude jedna, tak se možná rozhodli podle křížových výprav a stoleté války, aby i ty střelecké jednotky nějak ten středověk charakterizovaly (navíc kdyby se hra odehrávala z hlediska jediného centra, třeba Anglie, v pozdním středověku by střeleckou jednotku nemohla nahradit lepší střelecká jednotka). Triumf dlouhého luku nebyl ale pouze v této jediné bitvě stoleté války, ale i v mnoha dalších a i na území samotných Britských ostrovů s ním Angličané/Welšané triumfovali. A dlouhý luk opravdu byl mnohem lepší než kuše: větší dostřel, větší kadence, průraznost zbrojí podobná (mírně lepší kuše, ale spíše záleželo na hrotu šípu než na zbrani, ze které byl šíp vystřelován), jenže střelba z něj vyžadovala mnohem více tréninku než střelba z kuše a Francouzi měli nad Angličany výhodu spíše v podobě prvních aspoň trochu prakticky využitelných děl.
Naposledy upraveno:
DeletedUser14844
Host
Tak budovy stejně jsou "každý pes jiná ves", nemluvě o tom, že většina z nich je navíc dosti nesmyslně ztvárněná. O tom někdy více na příslušném místě. Takhle je ta hra řekněme "anglocentrická", což je taky trošku blbě, protože spousta věcí je právě v Anglii jinak než v kontinentální Evropě, tedy na výrazně větším území. A to, že lehcí vojáci jsou jednou jacísi lovci medvědů odněkud ze severských zemí a pak pro změnu polovojenské jednotky kolonizující severní Ameriku mi taky přijde dost podivné. Pokud jde o ty luky, měl jsem na mysli především bitvu u Kresčaku, kde do značné míry rozhodly různé okolnosti, úplně nesouvisející s konkrétní podobou obou zbraní. Pokud jde o srovnání, kuše dramaticky vynikaly především v přesnosti, což souvisí s tím, že z ní vystřelený šíp letí přímo a navíc násobně rychleji než z luku. Průraznost a podobné věci takhle z hlavy neumím, musel bych se podívat do literatury. Šíp z kuše bude asi menší a lehčí, vyšší rychlost mu ale zase může pomoct. Dlouhý luk měl poněkud větší dostřel, protože šíp z něj vystřelený se pohybuje po jiné dráze. Jo a ještě drobnost, ti kušiníci sice bojovali na francouzské straně, ale byli to Italové.
Dan 77
Veterán
Pokud si budovy namícháš z různých epoch, pokud jsou smíchané ještě s různými velkolepkami a se speciálkami z eventů, pak je to samozřejmě změť k sobě nepatřících budov.
Rozdělení na lehká pěchota - těžká pěchota - střelci - jezdectvo - obléhací zbraně až do středověku skutečně platilo. Z tehdejších amerických rangerů vznikla jedna z dnešních speciálních jednotek v US Army a schopnost skrývat se v lese se k takové jednotce hodí. Změna je potřeba a už dávno není středověk, proto asi tak velký skok od obouručních mečů k Tomahawkům.
Pravda, tato bitva taky, ostatně v mnoha bitvách na britských ostrovech a stoleté války byly dlouhé luky více nebo méně rozhodující zbraní, i když to občas byla jen náhoda. S průrazností to je asi tak, jak píšeš, a důležitý byl velmi tvar hrotu, což rozhodovalo o tom, co šíp umí prorazit ("zploštělejší" hrot se tolik při nárazu nezdeformoval a prorazil spíše ocelovou zbroj). Natáhnout tětivu dlouhého luku taky není jen tak, proto tak velký dostřel (krátký luk je třeba praktičtější při jízdě na koni (Parthové, Hunové, Mongolové), ale má menší dostřel). V pozdním středověku se používalo služeb žoldáků ve značné míře, dokonce to přebilo získávání kušiníků, kopiníků a halapartníků z vlastního obyvatelstva (třeba "říšská stráž" mi připomíná švýcarskou gardu), ale kupovat si rovnou profesionální vojáky mělo i svá rizika, zkrátka byly dvě opačné tendence: žoldáci nebo národní armády.
Rozdělení na lehká pěchota - těžká pěchota - střelci - jezdectvo - obléhací zbraně až do středověku skutečně platilo. Z tehdejších amerických rangerů vznikla jedna z dnešních speciálních jednotek v US Army a schopnost skrývat se v lese se k takové jednotce hodí. Změna je potřeba a už dávno není středověk, proto asi tak velký skok od obouručních mečů k Tomahawkům.
Pravda, tato bitva taky, ostatně v mnoha bitvách na britských ostrovech a stoleté války byly dlouhé luky více nebo méně rozhodující zbraní, i když to občas byla jen náhoda. S průrazností to je asi tak, jak píšeš, a důležitý byl velmi tvar hrotu, což rozhodovalo o tom, co šíp umí prorazit ("zploštělejší" hrot se tolik při nárazu nezdeformoval a prorazil spíše ocelovou zbroj). Natáhnout tětivu dlouhého luku taky není jen tak, proto tak velký dostřel (krátký luk je třeba praktičtější při jízdě na koni (Parthové, Hunové, Mongolové), ale má menší dostřel). V pozdním středověku se používalo služeb žoldáků ve značné míře, dokonce to přebilo získávání kušiníků, kopiníků a halapartníků z vlastního obyvatelstva (třeba "říšská stráž" mi připomíná švýcarskou gardu), ale kupovat si rovnou profesionální vojáky mělo i svá rizika, zkrátka byly dvě opačné tendence: žoldáci nebo národní armády.
- Stav